Kdo jsem

Moje fotka
Jedlí, Zábřeh na Moravě, Severní Morava, Czechia
Lidičkové milí, vítám Vás ve svém blogu, který vznikl z touhy sdílet s vámi své malé i velké radosti, z touhy mít jakýsi svůj soukromý archiv ... Jmenuji se Dana, spousta z vás mě zná ale pod nickem jedelanka... Už jako malá jsem stále něco musela tvořit rukama, tvoření je mojí nedílnou součástí... je pro mě obrovským relaxem, do něho vkládám sny, touhy, naději... Co mám ráda? Mám ráda upřímné lidi, důvěru, smích, harmonii, partnerské souznění. Nejvíc ale miluji své dva kloučky a manžela... Mám velmi ráda slunce, toulky krajem s rodinou a naší psí slečnou Brixie. V co věřím? Věřím v lásku, ve světlo, v anděle, v Boha... coby nekonečný zdroj naděje... Co ráda dělám? Nejvíce se věnuji drátování, kterému jsem propadla na mateřské, tedy je to již 4. rok... Byla jsem naprostý laik, tedy vnímám to jako dar a snažím se z něj ukrajovat i Vám... Ráda také zahradničím, dokončila jsem si zahradnickou školu, tak občas tvořím i návrhy zahrad. Svojí profesí jsem ekonomka, tuto práci mám také moc ráda, avšak k plnému naplnění potřebuji ruční tvorbu... Ráda šiju, toulám se krajem a sbírám dary, které příroda již odložila...

středa 31. srpna 2011

Troška vitrážového tvoření....

Včera a předevčírem jsem měla opět chuť na své vitrážky, které mi doma přibývají.... některé mi s láskou namalovala theresicka, což je mi velmi milá bytůstka, jiné mi přišly už dříve dárkem pro radost od malířky Dany Flídrové. Jsou v takových podzimních barvách, tónech, které ve mně vyvolaly podzimní náladu... a proto si včera řekly o využití...
Vitráže mě poprve napadlo zapracovat v lednu 2011, vznikly tenkrát lucerna a svícen


Pak se dlouho nedělo nic, neb jsem neměla spodky k lucernám.... přišly, už doma dlouho čekaly další vitrážky, ze kterých mám radost, příjemný pocit, neb je ztvárňuje skvělá holka theresicka... jsou krásné, vyjímají se nádhernými barvami, které ve tmě při světle svíčky čarují...
A tak vznikaly...



sobota 13. srpna 2011

Krásný večer, holky

Je večer a já vystupuji po mlynářských schodech do podkroví, abych si rozsvítila nová světla, která jsem vyráběla... Dnes manžel si našel chvilku a připevnil mi je do našeho rozestavěného podkroví, avšak musím říct, že se mi tam mooooooc líbí a už vím, jaká světla tam budou... A tak po dlouhé době vkládám rozsvícená světla, která jsem začala vyrábět. Používám na ně tradiční drátenický oplet, přesto však jsou prvními, které takové existují... Mám z nich velkou radost, kéž se líbí i vám, popř. budoucím majitelům...




O rybáři a rybce...

Včera jsem tvořila ze svého milovaného drátu... a v průběhu procesu, jak to vždy bývá se mi v hlavě utvářel obraz... koš dostal název "o rybáři a rybce", dozdobila jsem jej uchy s bambusovými madly, které mě kdysi napadly, a od té doby je užívám, a protože o rybce, je v cele koše keramická rybka s tavenými sklíčky... ke koši jsem udělala i zápich, který můžete dát do suché vazby či jen tak do plechového džbánu, květináče...



dívejte se kolem sebe....

Píšu dívejte se kolem sebe... neb "okaté" je světlo mé, které jsem vytvořila.... nikdy jsem světla netvořila, neb je jiní tvůrci dělají. Ale tohle mě napadlo, nikdo taková netvoří... je tvořeno drátenickým opletem, velmi náročným na čas... ale to mi nevadí, ráda svým výrobkům věnuji toliko času, kolik jej potřebují, mám to ráda, v průběhu procesu si s výrobkem povídám, vždy si k němu vytvořím vztah...
Moc se mi líbí, moc trpělivě čekám, až manžel mi jej zapojí a já uvidím, jak si umí se světlem hrát, jakou fascinující stínohru nám nabídne... a čeká i pár mých milých zákazníčků... Jenže venku tvoříme dřevěný plot, a tak mého manžela najdu vždy jen v dílně, pokud není v práci... stále hobluje laťky... a tak se učím trpělivosti:-) Ráda jej budu tvořit zájemcům i v bílé barvě... Tvořím už další, s jiným tvarem... :-))))



pondělí 8. srpna 2011

.... svítím vždy, když je pošmourné počasí, nějak mi to pomáhá udržet si dobrou náladu, nepodléhat únavě a počasí venku... snad právě proto jsem začala tvořit lucerny z drátu, jaké trh doposud neznal.... první vznikly v roce 2009, je to ta první na obrázku... a tak svítím i dnes, topím v krbu... kluci kolem pobíhaj no jak jinak než s meči a koníky na tyči, které jsme vyráběli s tátou...


Zamilovala jsem se také do vitráží a napadlo mě je zakomponovat do luceren..... a vznikl svícen "záhorská růže", který je výš a také lucerna "strom života"...
Současně s nimi vznikaly i svícínky ze střípků zrcadel.... vytvoří fascinující atmosféru večera, krásné jsou zavěšené na špaletě okna, staré skříni, knihovně, u dveří.... kam vaše oko rádo zavítá a kochá se
















Krásný začátek dne všem, kteří přicházíte...

Je nový týden, pošmourný se zdá, ale snad nebude trvale toto počasí... my včera si udělali nádherný výlet na hrad Bouzov... mám to tam moc ráda... bylo tam Pohádkové prohlídky, s princeznami, princi, čerty, výjevy a písničkami z pohádek... úžasné odpoledne, tedy takové spíš odskočení z jiné oslavy... ovšem stálo za to. Chtěla jsem pořizovat fotečky, ale moc to nešlo, neb lilo, a tak byla tma na focení... když jsme vyšli ven, už nepršelo a v první bráně jsme uviděli paní se sovičkou Rozárkou.... no a kloučci si ji mohli "pochovat"...
Kluci hned povídali paní, že i máma tvořila sovičku... z drátu.... tak to je zase ta naše sovička, my jí říkáme Jůla:-)))

sobota 6. srpna 2011

OMLUVA

Holky milé, moc moc se omlouvám, ale mám potíže... nemůžu Vám odepisovat na komentáře ve Vašich blozích, ani do svého připisovat komentáře.... nevím, někde je chyba, pořád mě to vede coby anonymního pisatele...:-( Budu ráda za každou radu, máte-li zkušenosti... Já i přesto, že váš blog mám v oblíbených, nejde to.... chce to po mě neustále přihlašování dokola.... díky za trpělivost a příjemný den v teplu domova, Danča

pátek 5. srpna 2011

Včera večer a dnes dopoledne v naší vesničce nešla elektřina... no já si myslela to neva, jen si kafe neuvařím... ale pak přije PPL s naším dárkem pro Danečka, nemohl se dozvonit... AHA...a já mu chtěla otevřít vrata... AHA...elektrika... A to ani nemluvím o tom, kolikrát jsem v pošmourném večeru a ránu klikla na vypínače.... To si pak člověk uvědomí, jak moc je závislý na elektřině... ufffff... tak jsem rozsvítila své lucerny po domě, bylo mi blaze a motala jsem....
Už tak trošku podzimní nostalgie... podzim ve mně vyvolává vždy jakési vzpomínání... snad proto, že na podzim jsem se narodila, snad pro své často smutné počasí... Miluji podzim slunečný, větrný... ať draci lítají, to máme s klukama rádi... a protože šípky už se začínají vybarvovat, nebude dlouho trvat a podzim bude tu...

čtvrtek 4. srpna 2011

Domovní cedule, ceduličky... ty já rááááda

proč ráda? Neb každá je nová, zcela jiná, osobitá člověku, pro kterého je určena... a to mě na tom baví... Jsou originálním dárkem ať už k narozeninám, svátku, coby svatební dar....

Některé jsou velmi originální, například Habory Hansa je pro človíčka, co miluje kovařinu a chová včely:-)))) Tak zdobí dveře jeho domova... další putovala až do Německa... zkrátka se snažím, aby každá jaksi byla charakteristická...