Kdo jsem

Moje fotka
Jedlí, Zábřeh na Moravě, Severní Morava, Czechia
Lidičkové milí, vítám Vás ve svém blogu, který vznikl z touhy sdílet s vámi své malé i velké radosti, z touhy mít jakýsi svůj soukromý archiv ... Jmenuji se Dana, spousta z vás mě zná ale pod nickem jedelanka... Už jako malá jsem stále něco musela tvořit rukama, tvoření je mojí nedílnou součástí... je pro mě obrovským relaxem, do něho vkládám sny, touhy, naději... Co mám ráda? Mám ráda upřímné lidi, důvěru, smích, harmonii, partnerské souznění. Nejvíc ale miluji své dva kloučky a manžela... Mám velmi ráda slunce, toulky krajem s rodinou a naší psí slečnou Brixie. V co věřím? Věřím v lásku, ve světlo, v anděle, v Boha... coby nekonečný zdroj naděje... Co ráda dělám? Nejvíce se věnuji drátování, kterému jsem propadla na mateřské, tedy je to již 4. rok... Byla jsem naprostý laik, tedy vnímám to jako dar a snažím se z něj ukrajovat i Vám... Ráda také zahradničím, dokončila jsem si zahradnickou školu, tak občas tvořím i návrhy zahrad. Svojí profesí jsem ekonomka, tuto práci mám také moc ráda, avšak k plnému naplnění potřebuji ruční tvorbu... Ráda šiju, toulám se krajem a sbírám dary, které příroda již odložila...

čtvrtek 29. září 2011

Až přijde podzim života tvého...

...vzpomeň si na učitele svého...

Moc jsem toužila vytvořit takovýto obraz, který se v mé mysli zrodil....

bylo to tak.... uklízela jsem ve své obří knihovně a našla jsem starý památníček z mého dětství.... moc dobře si pamatuji, jak jsem chodila za kde kým, aby mi tam napsal či nakreslil... snad z touhy zaplnit jej... mít památku.... mít víc obrázků než má kamarádka....? Jistě dětská hlavinka měla mnoho důvodů, proč... Ale našla jsem tam krásný citát a písmo svého stařičkého učitele, napsal mi.... "Až přijde podzim života tvého, vzpomeň si na učitele svého"....


A jelikož podzim právě nastává, vyvstal mi tento citát v hlavě a s ním obraz starého javoru.... nejen obraz, ale jeho život, jak mu je....

.... je starý, spousta větví uschlých, spousta popadaných na zemi, jen některé větvě a větývky nesou krásné listí, které se teď na podzim zbarvuje do úžasných barev, jemně se pohupuje a až zafouká silnější podzimní vítr, snáší se k zemi.... ptáčků je jen málo, ale stále někteří hledají zázemí, úkryt, odpočinek... I skvělou houpačku někdo tam dal, neb staré stromy skýtají v létě báječný odpočinek, relax, stín... pod jejich velkou korunou je nám všem tak dobře, vždy cítím tu energii, která ve stromu je a je mi blaze na duši.... Ta houpačka ale je už také prázdná, jen se ve větru pohupuje a zase na jaře přijdou se mladí posadit a snít si svoji zamilovanost, přijde maminka pohoupat svého kloučka či holčinku... rodinka dá si deku na zem a přijmou ochranu té velké koruny... snad i vzpomenou si na Boha...





... myslím, že staré stromy budiž pochváleny, budiž chváleny a ctěny.... miluji je...


Podzim u nás na vsi

Jak jinak, v duchu draků... já sama podzim miluji, snad proto, že jsem dítě podzimu.... miluji silný podzimní vítr, slunce, které už nemá takovou sílu a vítr jej rozráží, miluji vítr ve vlasech, všechny barvy podzimu, miluji tvoření ze šípků, procházky po strništi a očka šťastných mých kloučků...





Moc ráda také tvořím podzimně, ne vše stíhám, navíc mě skolila chřipka, tak ležím, zase mám chvilku na pc, na který jen ztěžka čas hledám, neb ač vás mám ráda, potřebují mě moji doma a pro ně tu chci být nejvíc... tak něco málo tvoření od nás...








Celé léto jsme tvořili plot kolem domku, tedy v našem případě hradu... ale je hotový, máme z něj radost...:-)

Ještě bych tuze ráda na šípky, ale světe div se, v naší obci nejsou kaštany..... já zde nejsem rodilec, ale zatím jsem žádné nenašla při našich toulkách.... no, asi by je měla nějaká zahradnice zasadit:-))))) tak mějte krásný podzim i vy:-)

Rozsviťte si.... podzim je tu....

Zase jsem měla tvořivou.... a jelikož ráda vymýšlím nové věci,... kéž potěší i vaše oko...


Toto bílé je nádherné, patří k němu jen bílá šňůra, ale bílou nemám zapojenou...



Druhé, pletivové, se mi moc líbí.. ač tradiční výplet, který užívali dráteníci od nepaměti, tak na světle je velmi netradiční, vlastně nikdy jsem je neviděla takhle použité... o to větší radost z něj mám. Stínidlo je...a jako by nebylo, neb neschová žárovku, ale udělá ji krásné pozadí...

Mějte krásný podzim, nás s klukama skolila chřipka, tak se lízáme z choroby... Danča s kloučkama

čtvrtek 8. září 2011

Když podzim ťuká na vrátka...

...a léto se pomalinku chýlí ke konci... zdá se mi to či ne? Myslím, že ne, neb podzim cítím ve vzduchu... nevadí mi to, neb mám ráda i podzim, podzimní vítr ve vlasech, ale přece jen je-li sluníčko u toho, je to milé... pak se jen opřu o strom, zavřu oči a z hluboka se nadechuji a děkuji Bohu za tu krásu světa...
A protože i podzim mám ráda, ráda tvořím své drátěné věcičky s plody podzimu.... tentokráte, tedy spíše zase, se šípky... a kdo by řekl, že to jsou plody plané růže,... pro mě to jsou prosté, avšak dokonalé plody.... tato mísa, či košík čeká na nadílku ovoce či kaštanů, ořechů...

Přeji vám všem krásný den, podzim... vaše jedelanka