Kdo jsem

Moje fotka
Jedlí, Zábřeh na Moravě, Severní Morava, Czechia
Lidičkové milí, vítám Vás ve svém blogu, který vznikl z touhy sdílet s vámi své malé i velké radosti, z touhy mít jakýsi svůj soukromý archiv ... Jmenuji se Dana, spousta z vás mě zná ale pod nickem jedelanka... Už jako malá jsem stále něco musela tvořit rukama, tvoření je mojí nedílnou součástí... je pro mě obrovským relaxem, do něho vkládám sny, touhy, naději... Co mám ráda? Mám ráda upřímné lidi, důvěru, smích, harmonii, partnerské souznění. Nejvíc ale miluji své dva kloučky a manžela... Mám velmi ráda slunce, toulky krajem s rodinou a naší psí slečnou Brixie. V co věřím? Věřím v lásku, ve světlo, v anděle, v Boha... coby nekonečný zdroj naděje... Co ráda dělám? Nejvíce se věnuji drátování, kterému jsem propadla na mateřské, tedy je to již 4. rok... Byla jsem naprostý laik, tedy vnímám to jako dar a snažím se z něj ukrajovat i Vám... Ráda také zahradničím, dokončila jsem si zahradnickou školu, tak občas tvořím i návrhy zahrad. Svojí profesí jsem ekonomka, tuto práci mám také moc ráda, avšak k plnému naplnění potřebuji ruční tvorbu... Ráda šiju, toulám se krajem a sbírám dary, které příroda již odložila...

středa 30. listopadu 2011

Přitoulánek ...

Před 14-ti dny jsem vypravovala kloučky do školky a najednou slyším mňaučení... ohlídnu se a u nás před plotem malé, zmrzlé, černé koťátko... no nedokázala jsem je tam nechat, ačkoli vím, že naše psí slečna kočky nesnáší... koťátko jsem vzala, dala do tepla, mělo průjem, neb v tak krátkém čase přijít o mámu, sourozence, být v zimě a bez jídla... Štěstí, že to přežilo... No a přišlo k nám.
Já kočičky vždy milovala, jako malé mi říkali "kočičí máma", měla jsem kolem sebe spoustu koček a byla jsem šťastná, starala se o ně... naplňovalo to moji duši...
Manžel k mému úžasu mu hned udělal pelíšek a souhlasil s tím, že zůstane, že mu zkusíme zachránit život.... dnes si náš Čertík-Pepik lítá, už si i hraje, což ze začátku vůbec, byl smutný... nikdy by mě nenapadlo, že i koťátko může být smutné, ale na tomhle to bylo víc než patrné. Dnes je naočkovaný, odčervený a kluci si s ním hrají, jen nevím, jak to bude dál...
Bojím se, že jednoho dne se s naší Brixie potkají a bude zle. Dáváme je k sobě už nyní, ale vždy jen Brixie začnou nezřízeně klapat zuby, prostě to nedává.
Máme ho rádi, je to milý kocourek, co pořád hledá společnost... pořád si chce hrát, zkrátka a dobře myslím, že ho začal život bavit:-))) A proto, že už má v očkách čertíky, barvu černou, říkáme mu Čertík. Kluci chtěli ještě uhlík, další Pepík...:-)
Tak moc přemýšlím, zda nedát koťátko někomu, kdo ho bude mít rád a nebude se muset bát....

pondělí 28. listopadu 2011

Advent u nás...

Čas běží a je tu advent, období, které mám moc ráda a čím jsem starší, tím více si jej užívám.... Je to tím, že jsem starší? Je to tím, že jsem máma a mám kloučky? Tak i tak, užívám si je, ačkoli domácnost málo o vánocích ještě ví... uklízím průběžně, ale kluci stíhají stírat stopy mého snažení. Dělám drátované dekorace, zdobím spousty domácností... a moc moc ráda.

Měla jsem velkou radost, že jsem vytvořila i sobě adventní věnec, takový, který jsem vymyslela loni poprvé a letos jsem se na něj opět těšila, nemám potřebu změny....

Věnec je nadčasový, nemusí být jen vánoční, stačí si jej dozdobit podle období, chuti, nálady, příležitosti....


Moc ráda tvořím i andílky, ale to ti z vás, které mě znáte, už víte... Jsou to milé éterické bytosti, které k nám chodí ve spánku, střeží naše kroky, naše dny,....život. Sama na anděle věřím, a tak je s láskou tvořím....





A něco málo z adventní nálady u nás.... tato mísa je mým nápadem, mám ji moc ráda... je použitelná na spoustu způsobů, tady jedna inspirační vánoční...








Dnes holky jsem grogy, zítra, tedy snad to stihnu, se s vámi ráda podělím o to, co je nového u nás, co advent přinesl... krásnou dobrou noc, Danča-jedelanka

pondělí 21. listopadu 2011

Drátované závěsy, co jim říkám světlohry

Občas, sem tam mám pořádnou chuť a potřebu vytvořit závěs, jakýkoli... základem většiny z nich jsou však mohutné skleněné špalky, které se mi podařilo sehnat při jedné z našich dovolených... jak jsem je uviděla, je to vlastně odpad, hned jsem věděla, co s nimi, kam patří. A jelikož jsem sběratel, co rád vrací nepotřebné k životu, rád recykluje, posbírala jsem je do batůžku a jsou doma....

A co z nich tvořím, malý vzorek máte zde...:-)))





Tento mám moc ráda, vznikl z hvězd proutěných, které jsem si koupila od své kamarádky a už když jsem je viděla v jejím obchůdku, věděla jsem, na co je chci... dávaly tehdy pořad "Když hvězdy tančí"... a název zůstal i tomuto závěsu, krásně doprovázející vánoce... V té době byl ojedinělý, inspirovala jsem jím však spoustu drátenic:-((:-)))


Závěs "jablíčkový" vznikl na přání s kamarádkou theresickou, s níž si vedeme výměnný obchůdek a moc nás baví:-) Já obdivuji její malby... na cokoli.... ona zase touží mít domeček jako ze starých časů, tvoří tak neuvěřitelně krásnou domácí atmosféru a tehdy v žádném stavení nechyběly drátované věci... nu a ty ji vyrábím s láskou já... Často si říkám, jak je krásné, že lidi umí různé věci... miluji takovéto obchůdky... díky, Teri za tu možnost, jsi pro mě úžasný človíček:-)





Tento závěs jsem nazvala "zvonky štěstí"... název vzniká spontánně při tvoření, tak jako tvoření samotné... Celkově mám moc ráda zvonky, zvony, proto jsem je začala vyrábět drátované, do té doby drátované zvony nebyly...
sic nezvoní, jen si tak jemně zpívají "tu svou", jsou ale nepřehlédnutelné...







"lásce zvoním"...



Dalším typem závěsů jsou závěsy ven, na zahradu. Jak jsem již zmiňovala, dělám je na klacíku, neb ráda při každé procházce hledám klacíky a dary přírody, co je příroda již odložila... Často proti vůli mého manžela, neb se pak vracíme z procházek naloženi:-))))

Závěs "v zahradě za domem"... závěs připomínající pohled do zahrady,na krásné plody podzimu...



Další jsem nazvala "Podzimní slunce v zahradě"... a asi nemusím psát proč:-)))))


"květná sluneční nálada"



Pak tvořím různé náladovky... čteme s klukama "malého prince", a je tu závěs do klučičího pokojíčku... třebas...


Těším se na vánoce, pečení... a je tu závěs "vánoční cukroví"... krásně dotvořící stylovou kuchyňku...







...Něžný levandulový v čase, kdy levandule všude domovem a zahradou voní a kvete....



Závěs krásný do ne zcela běžného interiéru, je pro domov, kde je hravost, barvy, do klučičího pokojíku...


Tento je růžová náladovka,kterou jsem si vyráběla do své pracovny... směska věcí, co mám ráda, co jsem našla, co mě inspiruje....



Často ptáčci v mých závěsech jsou, ptačí svět je barevný, nekonečný, má miliony podob....





Tvořím i andělské zvonkohry, neb na anděle věřím....Chrání naše nejmenší, visí nad postýlkou, pohupují se v okně a střeží... tak, jak to andílkové jen nejlíp umí...

Je to opravdu jen vzorek, to bychom tu byly dlouho... ale kéž se vám mé světlohry, stínohry, závěsy, zvonkohry líbí:-) Krásný den, jedelanka